O nás > Příběhy rodin > Lubošek

Lubošek

Lubošek se narodil v termínu a bez komplikací, přesto se od té chvíle začal potýkat se zdravotními problémy.

Začalo to výraznou kojeneckou žloutenkou a zjištěním na ultrazvuku, že má malou ledvinu, která zřejmě doroste, ale je třeba kontroly. Doufala jsem že to už bude dobré, ale nebylo.
  
Jak Luba rostl, zjistila jsem, že je něco špatně. Dlouho neuměl udržet hlavičku nahoře, nepásl koníky a nepřetáčel se, byl jak hadrová panenka. Jeho pediatrička mě ujišťovala, že chlapec je línější a brzo to dožene. Bohužel nedohnal a k neuroložce jsme se dostali až v jeho deseti měsících. Diagnóza zněla - centrální hypotonie. Začali jsme cvičit Vojtovu metodu. Časem přibrali i "bobatha" a konečně se začal vyvíjet. Po motorické stránce poměrně slušně, ale ta mentální šla dopředu velmi pomalu.
 
Následoval kolotoč vyšetření - EEG, genetika, foniatrické vyšetření (řečově zaostal u 5 měsíčního batolete) a magnetická rezonance, která ukázala poškození tkáně na mozku. Dodnes nevím, zda má to poškození vliv na jeho součastný zdravotní stav.
 
Kolem 20 měsíce se mentální stránka zhoršila, nastal regres dosavadních schopností. Přestal napodobovat, ztratil zájem o okolí a začal se uzavírat do sebe. Mohl koukat hodiny do pračky, na akvárium, u procházek vyžadoval jen známou trasu, na vyšetření u doktorů byl vzteklý a nevyšetřitelný, po čase i agresivní. Omezil jídlo a neuměl si hrát, jen vyhazoval věci kolem sebe. V lednu 2015 jsme jeli do Jánských lázní. Většinu procedur špatně nesl, nespolupracoval a líbilo se mu jenom v bazéně.V létě začal dělat první krůčky, avšak prohloubily se mu mentální potíže - přestal slabikovat, jen vydává zvuky.
 
V současné době má stanovenou diagnozu ,,dětský autismus s lehkou mentální retardaci a centrální hypotonií". Luba je ve svých 3 letech na úrovni 1-1,5 roku starého dítěte. Je stále na plenách, neumí se svléknout-obléknout, neumí jíst příborem a jiné...Též neujde větší vzdálenost a tak jsme odkázáni na kočárek.
Důsledkem autismu, kterým Luba trpí je, že nerozumí tomu co vidí, slyší a prožívá a proto trpí stresem při styku s lidmi, změnou prostředí a hlukem.
 
Když se vám narodí postižené dítě, pak největší šancí je začít dítě stimulovat, dávat mu podměty, učit ho a být trpělivý.To je i naše největší šance.
 
Začali jsme s vojtovou metodou, následoval bobath a čekalo se zda se zlepšením motoriky zlepší i mentální stránka. Když Lubovy bylo 17 měsíců a mentální rozvoj šel postupoval dopředu velmi pomalu, oslovila jsem Ranou péči I MY, která nám vyšla vstříc. Každý měsíc k nám přijede, hodná "teta" Barbora, přiveze k zapůjčení pomůcky, učí Luboška, jak je používat, poradí v mnoha oblastech týkajících se syna. Prostřednictvím IMY má syn i zdravotní kočárek.
 
 
Rok od vyslovení diagnózy autismus jsme se se synem dostali do péče dvou dalších organizací: Aply Jižní Čechy a Auticentra v Českých Budějovicích. Obě tato centra se věnují autistickým dětem a učí rodiče, jak s dětmi pracovat krok po kroku.
 
Se synem nyní pracujeme na socializaci a kooperaci  s lidmi ( aby nereagoval negativně na lidi), komunikaci ( vzhledem k jeho poruše řeči a jeho chápaní se učí komunikovat prostřednictvím obrázků) na potlačovaní úzkostí (úzkost je u autistů velký problém, brání jim v rozvijeni dovedností a posunu v mentální stránce či sociálním kontaktu).
 
 
 
březen 2016



Partneři dlouhodobých projektů: